Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů k nálezu Ústavního soudu ve věci data retention
Úřad pro ochranu osobních údajů po seznámení se s textem nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/17 ze dne 14. května 2019 konstatuje, že nález nepřisvědčil vyjádření ÚOOÚ a nezrušil napadenou právní úpravu. Ve svém vyjádření ÚOOÚ upozornil na judikaturu Soudního dvora EU ve věcech Digital Rights Ireland a Tele2 Sverige AB a nezbytnost přiměřenosti zásahu do práva na ochranu osobních údajů.
Z hlediska problematiky ochrany osobních údajů je ve zmíněném vyhlášeném nálezu podstatné, že Ústavní soud výslovně identifikoval potřebu nastolení rovnováhy mezi posilováním pravomoci orgánů činných v trestním řízení a ochranou osobních údajů, přičemž v předchozích letech převažoval jednostranný důraz na první uvedený zájem (bod 122). Z kontextu nálezu plyne, že rychlý technologický vývoj a nárůst objemu elektronické komunikace vytváří i nároky na zákonodárce, který musí na měnící se situaci reagovat (bod 122 in fine).
Nález Ústavního soudu staví ÚOOÚ v jeho praktickém dozorovém počínání do určitého napětí, protože je vázán nálezem Ústavního soudu, ale i rozsudky – judikaturou Soudního dvora EU – jak bylo uvedeno shora.
Za základ k další diskusi o ochraně soukromí a budoucího nastavení agendy data retention proto ÚOOÚ považuje názor Ústavního soudu, že z hlediska zájmu na ochraně osobních údajů si lze v České republice představit právní úpravu šetrnější, která odliší a odstupňuje různé zájmy orgánů činných v trestním řízení, poskytne účinnější ochranu osobním údajům a zároveň umožní přístup k údajům starším. To je však úkolem zákonodárce, který má k dispozici i funkční zahraniční vzory (bod 92 uvádí Belgii a Německo). Zvláště ve vztahu k zákonné době uchování provozních a lokalizačních údajů, totiž nyní v délce šesti měsíců, vyšlo v řízení najevo, že policejní orgány využívají údaje starší tří měsíců pouze v omezené míře (bod 92). Zvláště pak stojí za povšimnutí, že např. v Německu jsou provozní údaje uchovávány pouze po dobu deseti týdnů a lokalizační údaje po dobu čtyř týdnů (bod 75). Je tedy prostor pro zkracování doby uchovávání osobních údajů (zásada omezeného uložení) a omezení rozsahu údajů zpracovávaných pro potřeby orgánů činných v trestním řízení (zásada minimalizace údajů). V tomto směru je inspirativní připojený disentující názor.
ÚOOÚ upozorňuje, že stávající široce koncipovaná právní úprava zvyšuje nároky na všechny účastníky procesu uchování provozních a lokalizačních údajů a přístupu k nim. To především z hlediska dostatečnosti technických a organizačních opatření pro eliminaci rizika náhodné nebo neoprávněné manipulace s údaji či rizika neoprávněného přístupu k údajům. Lze podotknout, že zmíněná opatření podléhají řádné kontrolní pravomoci ÚOOÚ.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) zahájil svou akci týkající se koordinovaného rámce pro prosazování práva (CEF) na rok 2026. V návaznosti na koordinovanou akci týkající se práva na výmaz probíhající v roce 2025 se letos CEF zaměří na dodržování povinností transpa...