Poskytnutí informace týkající se využití působnosti Úřadu ve vztahu k databázi nalus.usoud.cz

Na základě žádosti žadatele dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytl Úřad pro ochranu osobních údajů dne 12. února 2018 následující informace:

Kontrolní protokol (viz dokumenty níže) kontroly databáze nalus.usoud.cz, které proběhly na přelomu let 2011 a 2012. Žadateli bylo sděleno:

S ohledem na další legislativní vývoj po vyhotovení zmíněného kontrolního protokolu je dále nutné zmínit, že při posuzování problematiky je třeba vycházet z ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 182/1999 Sb., o Ústavním soudu. V souvislosti s novelizací § 59 odst. 3 o Ústavním soudu, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2013, přikročil Ústavní soud ke změně přístupu v anonymizaci svých rozhodnutí, viz  www.usoud.cz/vyrocni-zpravy/rok-2013. Zatímco dřívější právní úprava byla založena na přísném utajení jmen všech účastníků, vedlejších účastníků, svědků a dalších osob zúčastněných na řízení, nová právní úprava tento striktní přístup změnila a v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod vychází z teze, že všechny údaje obsažené v soudním rozhodnutí jsou veřejné, ledaže zákon nestanoví zvláštní výhradu, a to z důvodů vymezených v čl. 17 odst. 4 Listiny. Je ovšem třeba doplnit, že z osobních údajů se zveřejňuje pouze jméno a příjmení.    

Ve veřejné databázi NALUS proto Ústavní soud provádí při zveřejňování rozhodnutí anonymizaci pouze tehdy, vyžaduje-li ochranu osobních údajů zvláštní zákon (takovými výjimkami jsou např. nezletilé děti, oběti trestných činů či pravomocně odsouzené osoby), v ostatních případech se uplatní toliko kritéria stanovená v novém znění § 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. V těchto případech rozhoduje o anonymizaci zveřejňovaného rozhodnutí předseda Ústavního soudu, přičemž v rozhodnutí zvažuje vztah přiměřenosti mezi právem veřejnosti na informace a dalšími zákonem chráněnými právy osob (ochrana důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti, ochrana práva na soukromí) a veřejnými zájmy (ochrana státu, mravnosti). Právní úprava přitom vychází z toho, že toto vážení činí předseda Ústavního soudu ex officio, nebo na základě návrhu podaného kdykoliv za řízení nebo i po něm osobou, která se nezveřejnění údajů domáhá. Podrobnosti těchto procesních postupů Ústavního soudu upravuje § 66 Kancelářského a spisového řádu Ústavního soudu.