Přejít k obsahu Přejít k hlavnímu menu
Kontakt

Úřad ke zpracování informací o očkování proti COVID-19

  1. Úvod
  2. Novinky
  3. Vše
  4. Článek
Datum zveřejnění
Zpět na seznam

Úřad pro ochranu osobních údajů obdržel podnět v návaznosti na informace, které se objevily v některých médiích ohledně rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí žádosti o informace o tom, kolik soudců Ústavního soudu a asistentů podstoupilo očkování proti COVID-19.

Úřad v této souvislosti uvádí následující: Ústavní soud prostřednictvím svého generálního sekretáře vydal dne 18. listopadu 2021, č. j. SPR. ÚS 1003/21-3 INF, jako jeden z mnoha povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace o tom, kolik soudců Ústavního soudu, resp. asistentů je očkováno proti COVID-19, resp. rozočkováno. Nejedná se tedy o rozhodnutí Ústavního soudu vydané v některém z řízení podle čl. 87 a násl. Ústavy potažmo podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ale pouze o rozhodnutí úřední osoby příslušné v rámci organizační struktury správy Ústavního soudu (jako povinného subjektu) k rozhodování podle zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení se správním řádem o žádostech o poskytnutí informací. Pokud jde o závaznost uvedeného rozhodnutí, návazně na to, že nejde o rozhodnutí vydané v rámci soudní pravomoci Ústavního soudu (tj. nejde o soudní rozhodnutí, které by mohlo podle čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR být závazné pro všechny orgány a osoby), má toto správní rozhodnutí dopady pouze pro konkrétního žadatele ohledně konkrétního dotazu. V tomto smyslu je rozhodnutí zcela srovnatelné s obdobným rozhodnutím jakéhokoli jiného povinného subjektu od orgánů veřejné moci až po např. komunální podniky.

Jak uvedeno v úvodu, generální sekretář požadované informace odmítl poskytnout. Jeho odůvodnění týkající se čl. 9 odst. 2 obecného nařízení může být vnímáno jako matoucí. Obecné nařízení v čl. 9 odst. 1 stanoví obecný zákaz zpracování tzv. zvláštních kategorií osobních údajů (mezi které patří i údaje o zdravotním stavu; někdy se o nich také hovoří jako o citlivých osobních údajích).  Čl. 9 odst. 2 pak upravuje výjimky z tohoto zákazu, resp. podmínky, za jejichž splnění je i zpracování takových osobních údajů možné. Tyto výjimky České republice nikdo neuděluje, jak by mohlo plynout ze zdůvodnění předmětného rozhodnutí [„Výjimka dle čl. 9 odst. 2 obecného nařízení však České republice, jako členskému státu EU, nebyla udělena…“]. Některé výjimky už nevyžadují doplňující právní úpravu nad rámec obecného nařízení, aby je bylo možné využít [např. je zpracování takových osobních údajů, které o sobě zjevně zveřejnil ten, koho se týkají - čl. 9 odst. 2 písm. e) obecného nařízení], jiné je možné využít jen pokud právo EU nebo právní předpis členského státu stanoví bližší podrobnosti [např. v případě výjimky podle čl. 9 odst. 2 písm. i) obecného nařízení neboli zpracování z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví má takový právní předpis stanovit odpovídající a zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod těch, o jejichž údaje jde]. Je možné, že generální sekretář chtěl poukázat právě na toto.

Je však třeba upozornit na to, že rozhodnutí bylo vydáno dne 18. listopadu 2021, tedy před vydáním aktuálně platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2021, ukládajícího zaměstnavatelům povinnost testovat jejich zaměstnance, pokud se na ně nevztahuje některá z výjimek. Jinými slovy řečeno, před platností tohoto mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví mohli zaměstnavatelé zkoumat „bezinfekčnost“ svého zaměstnance toliko na základě zákoníku práce – zda k tomu byli opravdu oprávněni, je otázka na gestora – Ministerstva práce a sociálních věcí. Nyní v návaznosti na povinnost stanovenou mimořádným opatřením jsou povinni tak činit (do doby zrušení tohoto opatření, ať již Ministerstvem zdravotnictví nebo Nejvyšším správním soudem).

Dále je vhodné podotknout, že existuje-li pochybnost, zda je údaj o očkování údajem o zdravotním stavu, tj. spadá pod vymezení zvláštní kategorie osobních údajů, je třeba odkázat na společné stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a Evropského inspektora osobních údajů č. 4/2021 k tzv. covid pasům, kde se v bodu 34 nepřímo uznává, že se jedná o zvláštní kategorie osobních údajů.