Přejít k obsahu Přejít k hlavnímu menu
Kontakt
  1. Úvod
  2. Činnost
  3. Ochrana osobních údajů
  4. Ukončené kontroly
  5. Kontroly za rok 2013
  6. Kontrola zdravotnické dokumentace v Lužické nemocnici v Rumburku

Kontrola zdravotnické dokumentace v Lužické nemocnici v Rumburku

K závěrům kontroly zdravotnické dokumentace v Lužické nemocnici v Rumburku

29. července 2013

Inspektorka Úřadu provedla v termínu od 14. září 2012 do 1. března 2013 kontrolu, jejímž předmětem bylo dodržování povinností správce osobních údajů stanovených zákonem č. 101/2000 Sb., se zaměřením na zpracování osobních údajů pacientů zdravotnického zařízení, Lužické nemocnice a polikliniky, a.s (dále jen „Nemocnice“), a s tím související kontrolu zabezpečení zdravotnické dokumentace dle ustanovení § 13 zákona č. 101/2000 Sb.

Stížnost zaslala Úřadu pacientka (dále jen „Stěžovatelka“) Nemocnice, která poukázala na údajnou ztrátu její zdravotnické dokumentace, což doložila dokumenty vypracovanými příslušným orgánem České lékařské komory v Děčíně, k němuž ve věci posouzení poskytnutí péče podala v červnu 2009 stížnost. ČLK v něm konstatovala nemožnost dohledání její zdravotnické dokumentace (dále jen „ZD“), čímž zároveň zdůvodnila nezahájení disciplinárního řízení ve věci neposkytnutí správné péče při jejích hospitalizacích v roce 2009.

Z poznatků získaných v průběhu kontroly na základě vyžádaných dokladů a dokumentů byl zjištěn skutkový stav a následně provedeno právní hodnocení, jak ve věci nakládání se ZD Stěžovatelky, tak posouzení současného stavu, především z pohledu dodržování povinností Nemocnice jako správce osobních údajů vedených ve ZD, vyplývajících z § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. Zjištěno bylo, že část ZD Stěžovatelky vedenou v listinné podobě Nemocnice ztratila, což i sama Nemocnice přiznala, a ZD vedená v elektronické podobě je neúplná. Nemocnice v době, kdy došlo ke ztrátě ZD Stěžovatelky, neměla přijata opatření, aby nedošlo ke ztrátě ZD, čímž porušila ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. Zároveň Nemocnice porušila ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., neboť v době, kdy došlo ke ztrátě části ZD Stěžovatelky, neměla zpracována a dokumentována přijatá technicko-organizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů.

Při posuzování současného stavu bylo taktéž zjištěno, že přijatá opatření jsou stále nedostatečná. Dostatečně nejsou zabezpečeny příruční spisovna a centrální spisovna, pro případy manipulace se ZD nejsou vnitřními předpisy nastaveny takové postupy, aby při nich ke ztrátě ZD nemohlo dojít, čímž Nemocnice porušila ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. Nemocnice navíc nepořizuje elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány v NIS, a tím porušila ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., tedy Nemocnice není schopna průběžně zajišťovat namátkovou kontrolu oprávněnosti přístupů do NIS.

Stěžovatelka ve věci posouzení jí poskytnuté zdravotní péče na gynekologicko–porodnickém oddělení Nemocnice, kdy dle jejího tvrzení nebylo při hospitalizaci rozpoznáno ohrožení plodu a následně porodila mrtvý plod, podala stížnost na ČLK. Okresní sdružení ČLK v Děčíně ve věci stížnosti provedlo opakované šetření, jehož výsledkem bylo rozhodnutí Revizní komise o nezahájení disciplinárního řízení, ve kterém kromě jiného konstatuje, že: „i když v předložených částech ZD nelze nalézt žádné důkazy toho, že by postup lékařů byl chybný, a k nitroděložním úmrtím plodů dochází ve značné části případů nečekaně a bez jasného vysvětlení, bez dostupnosti kompletní dokumentace nelze odpovědně a objektivně ve věci rozhodnout. Revizní komise požádala i krajského perinatologa o posouzení případu, ale ten bez dokumentace posudek vypracovat odmítl“. Dále Revizní komise ČLK v Děčíně uvedla, že: „v dané věci vydává nové rozhodnutí o nezahájení disciplinárního řízení z důvodu, že vinu žádného obviněného lékaře se nepodařilo prokázat“.

Stěžovatelka až v roce 2012 podala na Policii ČR trestní oznámení ve věci ztráty její ZD a zanedbání péče Nemocnicí. Úřadu bylo v této věci sděleno Policií ČR, že trestní věc podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý neznámý pachatel, se odkládá, neboť na základě provedeného šetření nebylo zjištěno, že by došlo ke spáchání trestného činu, kterého by se dopustila určitá osoba. Z usnesení Policie ČR však zároveň vyplývá, že Policie ČR přibrala k vypracování znaleckého posudku odborníka – znalce z oboru gynekologie – porodnictví, který konstatoval, že: „na řádně podanou žádost obdržel od Nemocnice pouze nekompletní ZD s tím, že mělo dojít k její ztrátě, její absence mu nedává seriózní možnosti zodpovědět kladené otázky, není schopen se jednoznačně vyjádřit a posoudit okolnosti, které k úmrtí plodu vedly“. Zároveň však znalec dále konstatoval: „velice závažná je v tomto případě informace, že stačí při neúspěšném závěru zdravotní činnosti ztratit dokumentaci a tím navodit situaci – nejsou důkazy, není možné vznést obvinění!“ Obává se, že ztráta ZD by se mohla stát „národním sportem“.

Úřad se s názorem uvedeného znalce ztotožňuje, obává se, aby se podobné případy neopakovaly, a z toho důvodu ještě více zaměří svou kontrolní činnost na nakládání se zdravotnickou dokumentací ve zdravotnických zařízeních s důrazem na plnění povinností dle § 13 zákona č. 101/2000 Sb.

Úřad současně nemůže nechat bez povšimnutí jednání ČLK, která nejenže neoznámila ztrátu části zdravotnické dokumentace příslušnému orgánu, tedy Úřadu, ale svojí liknavostí zavinila i promlčení správního deliktu, tedy zamezení potrestání Nemocnice, jako správce osobních údajů, který porušil své povinnosti.

PaedDr. Jana Rybínová
inspektorka Úřadu pro ochranu osobních údajů