Policejní databáze DNA

V devadesátých letech minulého století bylo prokázáno, že nositel genetické informace, tzv. deoxyribonukleová kyselina (DNA) je specifická pro každého jednotlivce a dokonce že existují některé její úseky, které nedeterminují žádné viditelné vnější znaky a přesto jejich posloupnost je identifikující pro daného jednotlivce. Vznikl tudíž nápad, že tato posloupnost zvaná profil, může napomoci při policejní práci: ze stop, které se nacházejí na místě činu, lze zjistit profil možného pachatele, a srovnat jej s profily potencionálních zločinců, specielně osob už dříve odsouzených.

Tudíž vznikla myšlenka vytvářet Národní databázi DNA (dále jen „ND DNA“) potencionálních pachatelů trestných činů, tj. těch, kteří se už nějakého podobného trestného činu dopustili. Z hlediska ochrany osobních údajů je bukální stěr (výtěr části sliznice ústní dutiny pro zpracování příslušné DNA) nosič osobních údajů a samotný profil biometrickým, tj. citlivým údajem. Policie České republiky (dále jen „Policie“) jako státní orgán může ovšem konat pouze to, co jí dovoluje zákon a při zpracování osobních údajů má sice výjimky na některé povinnosti správce, ale citlivé údaje smí Policie zpracovávat pouze tehdy, jestliže se jedná o zpracování podle zvláštních zákonů při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách (§ 9 písm. i) zákona o ochraně osobních údajů).

A zvláštní zákon, kterým byl v době kontroly platný zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“), umožňoval policistovi, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, oprávnění u osob obviněných ze spáchání trestného činu, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu… odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení. Dále zákon o policii umožňoval sdružovat osobní údaje a vytvářet databáze, ale zpracování citlivých údajů bylo možné pouze podle ustanovení § 42g zákona o policii, kde odst. 3 říká, že Policie při zpracování osobních údajů je oprávněna zpracovávat citlivé údaje, ale pouze tehdy, je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.

Tudíž český zákon o policii nepovoloval vytvářet databázi, která obsahuje profily všech odsouzených, ale pouze s ohledem na povahu trestného činu, který spáchali, neboť pouze s ohledem na trestný čin lze usuzovat, zda je obviněný a odsouzený dále nebezpečný pro společnost.

Proto bylo konstatováno porušení ustanovení § 9 zákona o ochraně osobních údajů, neboť byly shromažďovány citlivé údaje, dále zpracovávány a uchovávány v databázi ND DNA bez souhlasu subjektu údajů i bez řádného zákonného podkladu.

Letos schválený zákon č. 273/2008 Sb. o policii sice už neobsahuje § 42 g) v původním znění, přesto nelze jednoznačně říci, že umožňuje zpracování profilů všech odsouzených za úmyslný trestný čin, nemluvě o tom, že evropské instituce požadují, aby členské státy měly zpracování biometrických údajů specielně upraveno zákonem.

V Doporučení č. R(92) 1 Výboru ministrů členských států o využívání analýzy deoxyribonukleové kyseliny (DNA) v rámci systému trestní justice je uvedeno:
Vytvoření a provozování jakéhokoli registru DNA pro účely vyšetřování a stíhání trestných činů by mělo být právně upraveno. Závazný pokyn policejního prezidenta takovou právní úpravou není.
Úprava provedená zákonem o policii je z těchto hledisek značně nespecifická a problematická, takže vytváření ND DNA s ohledem na všechny zjištěné a zde uváděné skutečnosti vyžaduje samostatnou právní úpravu, která bude formou zákona řešit všechny problémy, které existují při vytváření ND DNA, např. by taxativně vymezila okruhy osob, jimž lze biologické vzorky odebírat a ukládat je v ND DNA, upravila by postup likvidace a vyřazení údajů z ND DNA, stanovila přesná pravidla pro délku uchovávání záznamů v ND DNA a v neposlední řadě řešila otázky její kontroly.

Dále Doporučení podporuje výklad přístupu kontrolujících k odběrům DNA: Výsledky analýzy DNA a informace z nich odvozené však mohou být uchovány, jestliže byl dotčený jednotlivec odsouzen pro závažné trestné činy ohrožující život, zdraví nebo bezpečnost osob. A podobně: Tam, kde vnitrostátní právní předpisy připouštějí odběr vzorků bez souhlasu podezřelého, měl by být vzorek odebrán, pouze pokud okolnosti případu takový úkon opodstatňují.

Vzhledem k tomu, že podle projednávaného Ujednání mezi MV ČR a Protiteroristickým prověřovacím centrem USA za účelem výměny prověřovacích informací týkajících se teroristů a osob podezřelých z terorismu a podle Prümských či obdobných dohod, nebudou mít do české ND DNA přístup pouze čeští policisté, ale bezpečnostní složky zemí Evropské unie a Spojených států amerických, je třeba dodržet všechna doporučení Evropské unie a oprávněnost uložení profilů do ND DNA přísně kontrolovat.