Akt o digitálních službách (DSA)

Dne 16. listopadu 2022 nabylo platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) angl. Digital Services Act („DSA“). Cílem EU je vytvořit bezpečnější digitální prostor, aktualizovat, vyjasnit a více harmonizovat pravidla pro digitální služby na vnitřním trhu.

Adresátem jsou poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, zejména on-line platforem (jako jsou sociální média nebo tržiště). Povinnosti jsou stanoveny asymetricky podle velikosti poskytovatele a typu služby s výjimkou pro mikro a malé podniky. Nejvyšší míra povinností je kladena na velmi velké on-line platformy (VLOP) a velmi velké internetové vyhledávače (VLOSE) s měsíčním počtem uživatelů v EU vyšším než 10 % obyvatelstva EU. DSA zachovává princip země původu, což znamená, že poskytovatelé služeb podléhají právnímu řádu toho státu, ve kterém jsou usazeni, případně kde mají právního zástupce.

DSA upravuje pravidla pro odpovědnost za obsah vytvořený uživateli, moderování obsahu a ochranu soukromí v personalisované reklamě. DSA stanovuje rámec pro podmíněné zproštění odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb a pravidla týkající se zvláštních povinností náležité péče přizpůsobená některým specifickým kategoriím poskytovatelů zprostředkovatelských služeb.

Podle článku 49 odst. 1 a R 109 má ČR určit „alespoň jeden orgán pověřený dohledem nad uplatňováním a vymáháním“ DSA. Jeden z těchto úřadů bude koordinátorem digitálních služeb podle článku 49 odst. 2 DSA. Ministerstvo obchodu navrhuje, aby jím byl Český telekomunikační úřad. Ten bude členem Evropského sboru pro digitální služby (EBDS) podle článku 61 DSA. Vedle koordinátora digitálních služeb a EBDS má mít roli i Evropská komise, která dozoruje VLOPs a VLOSEs, tedy systémové otázky – se širokým dopadem na kolektivní zájmy příjemců služby, které jsou nejvíce spojeny s poskytováním zprostředkovatelských služeb. Systémové porušení zahrnuje problémy zvláštní závažnosti nebo rizika, jako jsou otázky týkající se více členských států, závažných opakovaných porušení předpisů nebo neexistence funkčních systémů. Ale v případě individuální stížnosti nebo individuálního špatného fungování oznámení, který nepoukazuje na žádné systémové protiprávní jednání, by správní úřady členského státu, v němž jsou poskytovatelé těchto služeb usazeni, měly být i nadále oprávněny dozorovat povinnost náležité péče vůči těmto poskytovatelům a vymáhat jejich dodržování.

Vztah GDPR a DGA je definován v článku 2 odst. 3 a R 4 DSA. Podle standardní formulace není GDPR tímto nařízením dotčeno.

Pravidla ohledně sankcí za porušení DSA stanoví ČR sama. DSA stanoví maximální výši pokut, – 6 % celosvětového ročního obratu; v případě poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a neumožnění kontroly představuje pokuta maximálně 1 % celosvětového obratu. Maximální výše penále činí 5 % průměrného celosvětového denního obratu.