Výroční zpráva za rok 2000

I.  Zřízení Úřadu pro ochranu osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) byl zřízen zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, k 1. červnu 2000, jako nezávislý orgán v oblasti ochrany osobních údajů. Zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), který nabyl účinnosti dnem 1. října 2000, byla působnost Úřadu rozšířena o oblast elektronického podpisu.

Usnesením vlády č. 609 ze dne 14. června 2000 byl s účinností od 15. června 2000 RNDr. Karel Neuwirt pověřen prováděním opatření nezbytných pro zahájení činnosti Úřadu.

V souvislosti se zřízením Úřadu se vláda zabývala zajištěním personálních, finančních a majetkových podmínek pro činnost Úřadu, a přijala k tomu usnesení č. 642 ze dne 21. června 2000. V tomto usnesení současně vláda uložila pověřeným členům vlády, aby do 31. července 2000 předložili vládě způsob legislativního řešení postavení Úřadu a jeho zaměstnanců uložením obdobných povinností, jaké stanoví § 73 odst. 2 až 4 Zákoníku práce.

V návaznosti na toto usnesení došlo k delimitaci 11 funkčních míst včetně odpovídajícího objemu finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Úřadu pro státní informační systém do rozpočtové kapitoly Úřadu pro ochranu osobních údajů a k úpravě závazných limitů rozpočtových kapitol těchto úřadů.

Na základě návrhu Senátu Parlamentu České republiky byl v srpnu 2000 s účinností od 1. září 2000 prezidentem republiky jmenován předsedou Úřadu RNDr. Karel Neuwirt.

Pokud jde o způsob legislativního řešení postavení Úřadu a jeho zaměstnanců, požádal již v červenci roku 2000 RNDr. Karel Neuwirt pověřené členy vlády o řešení tohoto problému. Termín pro předložení tohoto úkolu vládě byl v návaznosti na průběh složitých jednání se zainteresovanými resorty prodloužen do 30. září 2000. Na základě doporučení místopředsedy vlády a předsedy legislativní rady vlády ze dne 8. srpna 2000 byl pro specifičnost postavení Úřadu a nevyjasněnost postavení předsedy Úřadu a inspektorů úkol řešen návrhem novely zákona. Po přijetí tohoto řešení byl původní úkol stanovený usnesením č. 642 zrušen a nahrazen novým úkolem, aby ministr a vedoucí Úřadu vlády České republiky předložil vládě do 31. prosince 2000 návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon. Současně bylo doporučeno, aby se předseda Úřadu podílel na plnění tohoto úkolu, který začal zabezpečovat.

Úřad byl připraven zařadit tento bod do plánu legislativních úkolů vlády a ještě do konce roku 2000 připravit a předložit uvedenou novelu zákona, tento krok však nebyl zcela v souladu s dlouhodobým záměrem Úřadu, aby případná novela zákona řešila komplexně i další možné problémy, které vzniknou v souvislosti s kompetencí Úřadu, a nikoli pouze tuto dílčí problematiku. Snahou Úřadu bylo aktivně se podílet na řešení těchto aktuálních problémů a proto byla již po celou dobu zvažována možnost uplatnit tyto výše uvedené návrhy prostřednictvím některého z poslanců. Vedle toho však intenzivně probíhala jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí, jejichž cílem bylo optimální řešení odměňování pracovníků Úřadu.

Na základě výsledků všech těchto jednání byl předložen návrh novely zákona jako poslanecký návrh (sněmovní tisk č. 774). Vláda se na svém zasedání dne 11. prosince 2000 tímto návrhem zabývala a přijala k němu usnesení č. 1256, v jehož příloze k němu vyjádřila své stanovisko.

Dne 12. prosince 2000 byl Poslanecké sněmovně předložen další poslanecký návrh novely zákona, a sice sněmovní tisk č. 800. Úřad pro jednání vlády v této věci vypracoval stanovisko, které zaslal dopisem předsedy Úřadu dne 28. prosince 2000 Úřadu vlády. Vláda se tímto sněmovním tiskem již do konce roku 2000 nezabývala.

Do konce roku 2000 nebyly tyto sněmovní tisky Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky projednány a schváleny.

Informační systém Úřadu

Po vzniku Úřadu byli jeho pracovníci vybavováni zapůjčenou a delimitovanou výpočetní technikou, která jim umožňovala provádět základní činnosti spojené s provozem Úřadu. Aby byla veřejnost informována o prvních krocích nového Úřadu, byla v červenci 2000 zprovozněna provizorní webová stránka. Do provozu bylo rovněž uvedeno PC účetnictví JASU firmy MÚZO Praha s. r. o. a programové vybavení MZDY UNICOS firmy Eccoma s. r. o.

V červenci a srpnu probíhaly přípravné práce směřující k vyhlášení výběrového řízení na hlavního dodavatele informačního systému Úřadu, které byly zakončeny zpracováním zadávací dokumentace. Výběrové řízení bylo vypsáno v září formou výzvy více zájemcům k podání nabídky podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to především na základě kvalifikovaného odhadu nákladů, nutných k pořízení technologie nezbytně nutné pro zahájení registrací. Termínem zahájení registrací, který byl dán zákonem, a tedy i datem spuštění informačního systému, byl 1. prosinec 2000. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek byla složena z pracovníků Úřadu i externích odborníků a vypracovala závěrečnou zprávu, v níž doporučila zadavateli veřejné zakázky jako nejvhodnější nabídku firmy TESCO spol. s r. o., Olomouc.

Zadavatel doporučení komise akceptoval a dne 2. listopadu 2000 podepsal s firmou TESCO, spol. s r. o. smlouvu o dílo, podle které byla provedena dodávka základního informačního systému Úřadu a podle které se bude systém dále rozvíjet.

Byly navrženy, vytisknuty a distribuovány registrační formuláře (viz příloha), které usnadňují proces registrace jak správcům tak Úřadu. Po dohodě s Ministerstvem financí byla distribuce zajištěna ve spolupráci s Finančními úřady.

Základní informační systém Úřadu byl podle plánu spuštěn 1. prosince 2000 a první registrace Oznámení o zpracování osobních údajů prostřednictvím skenování a elektronického rozpoznávání vyplněných formulářů proběhla 12. prosince 2000. Na konci roku bylo na systém připojeno 37 uživatelských počítačů.

II.  Působnost Úřadu

Působnost Úřadu je upravena především v ustanovení § 29 zákona o ochraně osobních údajů.

1.    Dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů

Podle ustanovení § 30 odst. 2 zákona provádějí kontrolní činnost Úřadu inspektoři a pověření zaměstnanci. Na návrh Senátu Parlamentu České republiky byli prezidentem republiky s účinností od 1. října 2000 jmenováni tři inspektoři: Ing. Bc. Miloš Dokoupil, RNDr. Jiří Souček, DrSc. a Ing. Miloš Šnytr.

Při výkonu dozoru nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajů a ukládání nápravných opatření bylo nutné, aby Úřad respektoval ustanovení § 47 odst. 2 zákona, v němž bylo stanoveno jedno z opatření pro přechodné období, kterým bylo uloženo uvést zpracování osobních údajů do souladu se zákonem do 1 roku od jeho účinnosti.

2.    Vedení evidence oznámení podle § 16 zákona a registru povolených zpracování osobních údajů

Vytvořením informačního systému Úřadu byly mimo jiné dány předpoklady pro zahájení registrace povolených zpracování osobních údajů. Toto ustanovení § 16 zákona nabylo účinnosti dnem 1. prosince 2000. Pro to, aby bylo splnění oznamovací povinnosti správcům osobních údajů co nejvíce usnadněno, vydal Úřad registrační formuláře a zabezpečil jejich distribuci.

První registrace byla provedena 12. prosince 2000 a do konce roku 2000 bylo zaregistrováno celkem 108 správců, provádějících zpracování osobních údajů.

3.    Přijímání podnětů a stížností občanů na porušení zákona

V roce 2000 se Úřad zabýval zhruba 40 písemnými stížnostmi týkajícími se zpracování osobních údajů. Kromě toho byla Úřadu adresována řada ústních oznámení. Podání se týkala především následujících problémových okruhů:

Zásilkový obchod, poskytovatelé internetových služeb, zpracování osobních údajů při výběru poplatků za komunální odpad, nadužívání rodného čísla, zveřejňování osobních údajů ve společenských rubrikách, zpracování osobních údajů cestujících dopravními podniky, zveřejňování neplatičů nájemného, používání monitorovacích zařízení, poskytování údajů při vstupu do vymezených prostor a budov, vedení evidence řidičů taxislužby a zveřejňování údajů o politické příslušnosti.

4.    Zajišťování plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána

Úřad vypracoval podkladové materiály pro vládu České republiky a Parlament České republiky k podpisu a ratifikaci Úmluvy č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů. Úmluva byla za Českou republiku podepsána dne 8. září 2000 velvyslancem Jiřím Muchou ve Štrasburku.

Úmluva byla následně předložena Poslanecké sněmovně k souhlasu s ratifikací dne 5. října 2000.

Další aktivity Úřadu v této oblasti týkající se zahraniční spolupráce jsou uvedeny v kapitole „Styky se zahraničím“.

5.    Legislativní aktivity Úřadu

Ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy začaly po 1. červenci 2000 postupně Úřadu zasílat k připomínkám jimi vypracované věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a návrhy prováděcích právních předpisů (nařízení vlády a vyhlášek).

Předseda Úřadu například v srpnu 2000 uplatnil připomínky k návrhu zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých dalších zákonů (školský zákon) a k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; v listopadu 2000 uplatnil připomínky k věcnému záměru zákona o vojenských veteránech a v prosinci 2000 připomínky k návrhu zákona o státních hranicích. Návrh novely zákona o Policii České republiky nebyl zpracován v souladu s Doporučením Rady Evropy R (87) 15, jehož akceptace je jednou z podmínek pro přístup České republiky k EUROPOLu a Schengenským dohodám. Návrh novely zákona o Policii České republiky byl zpracovatelem upraven podle připomínek uplatněných předsedou Úřadu a novela zákona o Policii České republiky byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 60/2001 Sb. Rovněž návrh novely zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky byl zpracovatelem upraven podle připomínek k vedení evidence osob ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody, sdělených Úřadem pro ochranu osobních údajů při jednání se zpracovatelem a novela zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 460/2000 Sb.

Ve svých připomínkách předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů prosazoval, aby obsah předložených návrhů právních předpisů nebyl v rozporu s právní úpravou a zásadami obsaženými v zákoně č. 101/2000 Sb., aby nebylo zhoršováno postavení subjektů údajů vzhledem k postavení správců a zpracovatelů, a aby nové právní předpisy nesnižovaly úroveň ochrany osobních údajů vyplývající z citovaného zákona.

Ke konzultacím v otázkách legislativně-právních byl k 1. 10. 2000 ustaven poradní sbor předsedy.

6.    Styk s veřejností; Poskytování konzultací v oblasti ochrany osobních údajů

V roce 2000 Úřad obdržel v oblasti ochrany osobních údajů dotazy a žádosti o konzultace, které se týkaly všech otázek spojených jak se samotným zřízením Úřadu a jeho postavením v rámci systému státní správy, tak v oblasti vlastní aplikace nového zákona v souvislostech se zvláštními právními předpisy, a to zejména splnění oznamovací povinnosti a rozsahu výjimek z této povinnosti.

K výjimce z oznamovací povinnosti pro ty subjekty, které provádějí zpracování osobních údajů při vedení zdravotnické dokumentace vydal Úřad „Stanovisko č.1/2000“.

Druhým nejčastějším tématem při konzultacích zodpovídaných dotazů byla zákonem stanovená práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, zejména podmínky, za nichž je možné zpracovávat údaje bez souhlasu subjektů údajů a dále případy, kdy je překračován rozsah shromažďovaných údajů pro naplnění stanoveného účelu nebo údaje tomuto účelu neodpovídají. Úřad byl v této souvislosti zejména dotazován na právo zveřejnit některé osobní údaje bez souhlasu dotyčného subjektu údajů.

Informování veřejnosti o problematice ochrany osobních údajů jsou věnovány také internetové stránky Úřadu s adresou www.uoou.cz.

Kromě úředního Věstníku, v němž jsou zveřejňovány zaregistrované subjekty (správci) a oficiální stanoviska a sdělení Úřadu, vydává Úřad také informační zpravodaj s názvem „ÚOOÚ informuje“. Tento zpravodaj je určen především pro okruh spolupracovníků Úřadu a pro novináře, kteří píší o ochraně osobních údajů.

Od vzniku Úřadu se v roce 2000 uskutečnily dvě tiskové konference. První z nich se konala 14. září a jejím obsahem byl vznik a poslání Úřadu a úkoly, které bude plnit. Na druhé tiskové konferenci 21. listopadu 2000 získali novináři informace k zahájení registrace povolených zpracování osobních údajů.

7.    Styky se zahraničím

Úřad je v dané oblasti především povinen (podle § 27, odst. 4 a 5 zákona o ochraně osobních údajů) vést správní řízení a na jeho základě vydávat rozhodnutí, kterými se povoluje nebo zamítá předávání osobních údajů do zahraničí. Výchozím hlediskem při rozhodování je adekvátnost legislativní ochrany osobních údajů ve státě, do něhož mají být osobní údaje předávány. Při posuzování této otázky Úřad vychází jednak z praxe Evropské unie, jednak z vyhodnocení určitých kritérií sledovaných Radou Evropy (jedním z kritérií je např. podepsání nebo ratifikace Úmluvy Rady Evropy č. 108 z r. 1981). V případě předávání údajů do státu s neadekvátní legislativní ochranou Úřad vyžaduje splnění některého z předpokladů stanovených v § 27 odst. 2 a 3 citovaného zákona (jako je např. souhlas subjektu údajů), které jsou plně ve shodě s ustanoveními příslušné Směrnice č. 95/46/EC Evropského parlamentu a Rady.

K 31. 12. 2000 Úřad vydal celkem 29 rozhodnutí, z toho 26 povolení, 1 zamítnutí a 3 povolení s částečným zamítnutím.

Paragraf 29 odst. 1 písm. g) a i) citovaného zákona dále Úřadu ukládá zajišťovat plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána a spolupracovat s obdobnými úřady jiných států. V souvislosti s plněním Evropské (asociační) dohody Úřad zajišťuje harmonizaci národní legislativy s právem EU. S tímto cílem byly navázány přímé kontakty s příslušným pracovištěm DG Internal Market Evropské komise, které bude posuzovat shodu národní legislativy ČR s právem EU v oblasti ochrany osobních údajů. V rámci spolupráce s obdobnými úřady jiných států byly navázány zejména nadstandardní kontakty se španělskou Agenturou ochrany dat a s německým Úřadem federálního komisaře pro ochranu dat. Se španělskou Agenturou se připravuje projekt dlouhodobější expertní pomoci v rámci tzv. twinningových projektů financovaných Národním programem Phare 2000. První oficiální návštěva představitelů Úřadu se uskutečnila začátkem září, a to na Spolkový úřad pro ochranu dat v Německu (Der Bundesbeauftragte fur den Datenschutz). V prosinci se pak uskutečnila návštěva dozorového Úřadu Nizozemska (Registratiekamer).

K přípravě vstupu ČR do EU přispívá Úřad účastí na společné práci mezirezortního Pracovního výboru pro integraci do Evropské unie (PVIEU) při MZV ČR a některých jeho podvýborů. Významná je i součinnost Úřadu s MV ČR při přípravě na přístup k Úmluvě o Europolu a zejména k tzv. Schengenské úmluvě (Úmluva o zavedení Schengenské dohody o postupném rušení kontrol na společných hranicích) a na zřízení Národního schengenského informačního systému.

Úřad spolupracuje a podílí se na aktivitách Rady Evropy v této oblasti. Úřad zastupuje Českou republiku v projektové skupině pro ochranu dat (CJ-PD) a předseda Úřadu je zvoleným členem koordinačního výboru (CJ-PD/CG). Předseda Úřadu se podílí na tvorbě dokumentů Rady Evropy v této oblasti a je pověřen zpracováním dokumentů o ochraně osobních údajů při použití čipových karet (Smart Cards).

Úřad dále spolupracuje s OECD (Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), a to s její Pracovní skupinou pro bezpečnost informací a soukromí (WPISP při výboru ICCP).

8.    Elektronický podpis

Zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který nabyl účinnosti 1. října 2000, byly Úřadu svěřeny povinnosti v oblasti elektronického podpisu. Prvořadým úkolem bylo ustavení příslušného pracoviště a zahájení prací na přípravě vyhlášky k uvedenému zákonu. Byl ustaven odbor elektronického podpisu. Předseda Úřadu jmenoval odbornou pracovní skupinu pro elektronický podpis, která je poradním orgánem Úřadu pro danou oblast. Pracovníci Úřadu ve spolupráci s členy této skupiny zahájili ještě před nabytím účinnosti zákona přípravu návrhu vyhlášky.

Počátkem prosince byly zveřejněny rozsáhlé teze k vyhlášce a byla k nim otevřena odborná diskuse. Teze byly zveřejněny na serverech, které se problematice elektronického podpisu systematicky věnují.

Dále Úřad požádal více než 20 firem a jednotlivců, kteří v předmětné oblasti působí, o zpracování připomínek ke zveřejněným tezím. Připomínky, které Úřad obdržel, napomohly v další fázi zpracování návrhu vyhlášky. Zároveň tato komunikace umožnila vyjasnění řady aspektů zákona o elektronickém podpisu, technologických postupů i sjednocení terminologie.

Úřad vyhověl všem zájemcům o poskytnutí konzultací k zákonu o elektronickém podpisu a zodpověděl všechny vznesené dotazy.
Vzhledem k tomu, že Úřad začal svou činnost vykonávat po 1. září 2000 a vzhledem k přechodným ustanovením zákona, nelze provést hodnocení celkového stavu ochrany osobních údajů v České republice. První vyhodnocení tohoto stavu bude provedeno až v další výroční zprávě (za rok 2001).

III.  Hospodaření Úřadu

Úřad pro ochranu osobních údajů vznikl ke dni 1. června 2000 jako samostatná kapitola státního rozpočtu 343 – Úřad pro ochranu osobních údajů. Vzhledem k tomu, že tato kapitola vznikla až po schválení státního rozpočtu na rok 2000, byl rozpočet tvořen výhradně formou rozpočtových opatření. Příjmy kapitoly nebyly v roce 2000 rozpočtovány.

Nebylo vyřešeno trvalé umístění Úřadu, který dočasně užívá části prostor v budově Úřadu pro veřejné informační systémy.

Čerpání státního rozpočtu (v tis. Kč)

Příloha:

Formuláře pro oznamovací povinnost (podle § 16)

Oznámení o zpracování (změně zpracování) osobních údajů