SIS – Schengenský informační systém
Co je Schengenský informační systém (SIS)?
Významnou roli při ochraně schengenského prostoru hraje Schengenský informační systém (SIS), který byl zřízen jako nezbytné opatření směřující k omezení bezpečnostních rizik plynoucích z volného pohybu osob a věcí v rámci schengenského prostoru. SIS je rozsáhlá mezinárodní databáze, která umožňuje příslušným orgánům na vnějších hranicích i v rámci společného vnitřního prostoru využívat údaje o osobách a předmětech, které byly do databáze zaneseny v jakékoli jiné členské zemi, a v určitých případech adekvátně reagovat (např. zabránit ve vstupu na území schengenského prostoru osobě, které byl udělen zákaz vstupu v jiné členské zemi, nebo zadržet osobu, která je hledána policií v jiném členském státě). SIS je využíván při provádění hraničních kontrol, policejních a celních kontrol uvnitř schengenského prostoru, při řízení o udělování víz, vydávání povolení k pobytu apod.
Dne 7. března 2023 byla spuštěna nová generace Schengenského informačního systému, která přinesla jasnější pravidla a posílila opatření zejména s ohledem na nové výzvy v oblasti migrace a bezpečnosti. Součástí SIS jsou nyní nově též kategorie záznamů o dětech, kterým hrozí únos, a o ohrožených zranitelných osobách. Tyto záznamy pomohou zabránit únosům dětí a jejich nezákonnému zavlečení do zahraničí. V řešení nelegální migrace pak pomůže nová kategorie záznamů o rozhodnutích o navrácení a zdokonalené nástroje pro lepší identifikaci státních příslušníků zemí mimo EU, na něž se tyto záznamy vztahují.
Právní rámec
Zřízení, provoz a využívání SIS je upraveno především třemi evropskými právními normami.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které upravuje problematiku záznamů o státních příslušnících třetích zemí, u kterých bylo rozhodnuto o navrácení.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006, které upravuje vedení záznamů o státních příslušnících třetích zemí, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU, upravující ostatní druhy záznamů vkládaných do SIS.
Tato tři nařízení společně nahradila starou právní úpravu představovanou zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), rozhodnutím Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a částečně též Úmluvou k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.
Jaké záznamy jsou obsaženy v SIS?
- Záznamy o navracení (vkládané o státních příslušnících třetích zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení, za účelem ověření, zda byla splněna povinnost návratu, a na podporu výkonu rozhodnutí o navrácení),
- záznamy o odepření vstupu a pobytu týkající se státních příslušníků třetích zemí (vkládané na základě vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušnými správními orgány nebo soudy),
- záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání,
- záznamy o pohřešovaných nebo zranitelných osobách, kterým je třeba zabránit v cestování,
- záznamy o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení,
- záznamy o osobách a věcech pro účely skrytých, dotazovacích nebo zvláštních kontrol,
- informační záznamy v zájmu Unie o státních příslušnících třetích zemí,
- záznamy o věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení,
- záznamy o neznámých hledaných osobách za účelem identifikace podle vnitrostátního práva.
Rozsah vkládaných údajů k výše uvedeným záznamům je stanoven předmětnými nařízeními – zejm. čl. 4 nařízení (EU) 2018/1860, čl. 20 nařízení (EU) 2018/1861 a čl. 20 nařízení (EU) 2018/1862. Ke každému druhu záznamu je stanoven minimální rozsah údajů, zároveň je však stanoveno, že SIS obsahuje pouze ty kategorie údajů, které jsou potřebné pro naplnění konkrétních účelů.
Které orgány mají k záznamům v SIS přístup?
Každým členským státem musí být jasně určeny orgány, které mají k záznamům v SIS přístup, resp. v nich mohou vyhledávat. V České republice jsou těmito orgány Policie ČR, Celní správa, Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, obecní úřady provádějící registraci motorových vozidel, Státní plavební správa a Úřad pro civilní letectví. Tyto orgány a jejich případné změny musí být hlášeny agentuře eu-LISA, která každoročně zveřejňuje aktualizovaný seznam všech orgánů majících přístup k záznamům v SIS ve všech členských státech. Určené orgány mají vždy právo k přístupu k údajům v SIS pouze pro konkrétní účely určené předmětnými nařízeními (např. ochrana hranic, provádění policejních a celních kontrol, posuzování žádostí o víza, ověření vozidla či zbraně při jejich registraci), jak je ze seznamu eu-LISA zřejmé.
Jaká jsou práva subjektů údajů?
Významnou součástí ochrany osobních údajů a soukromí je i garance práv jednotlivců, jejichž uplatněním se tito mohou aktivně na ochraně svých dat a svého soukromí podílet. Konkrétně se jedná o právo na přístup k osobním údajů, opravu nesprávných osobních údajů a výmaz protiprávně uchovávaných osobních údajů. Tato práva se vykonávají vždy v souladu s vnitrostátní právní úpravou toho státu, kde jsou uplatňována, a v jednotlivých členských státech proto může být postup odlišný (liší se např. orgány, u nichž je třeba právo uplatnit – v některých státech jsou jimi primárně orgány, které osobní údaje v SIS zpracovávají, v jiných jsou práva uplatňována pouze prostřednictvím národních dozorových úřadů pro ochranu osobních údajů). Procesní postup stanovený pro uplatnění práv subjektu údajů však nesmí výkon těchto práv v žádném případě omezit.
Právo na přístup k osobním údajům
Každý má právo požadovat poskytnutí informace o tom, zda a případně jaké osobní údaje jsou o něm v SIS vedeny, dále z jakého důvodu (k jakému účelu) byly zaznamenány a kterým orgánem a ze kterého členského státu. Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že právo může být za určitých okolností částečně omezeno (pokud by jeho realizace ohrozila národní bezpečnost, obranu, veřejnou bezpečnost, či je takové omezení nutné v rámci předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti).
Právo na opravu a výmaz
Každému je zaručeno právo na to, aby fakticky chybné údaje (tj. údaje nesprávně zaznamenané), které se ho týkají a které jsou zpracovávány v SIS, byly opraveny, a právně chybné údaje (tj. takové, které neměly být zaznamenány vůbec) byly ze SIS zcela odstraněny.
Jak postupovat při uplatňování práv subjektů údajů v České republice?
V České republice má subjekt údajů právo na přímý přístup k informacím, což znamená, že svá práva ohledně SIS uplatňuje u spravujícího orgánu, kterým je Policie ČR.
Kontaktní údaje
Policejní prezidium České republiky
P. O. Box 62/K-SOU
Strojnická 27
170 89 Praha 7
ID DS: gs9ai55
epodatelna.policie@pcr.cz
Každý subjekt údajů má právo na výše uvedenou adresu zaslat písemnou žádost Policii ČR nebo tuto žádost podat osobně na jakékoli podatelně (služebně) Policie České republiky v úředních hodinách, a uplatnit tak své právo na informace o zpracování osobních údajů či právo na výmaz nebo opravu svých údajů, které jsou v SIS zpracovávány. Informace o zpracování osobních údajů v SIS se sdělují pouze dotčenému subjektu údajů nebo jeho právnímu zástupci. Policie ČR je povinna sdělit, zda jsou v SIS obsaženy údaje týkající se subjektu údajů, jaké údaje to jsou, k jakému účelu byly do systému vloženy a kterým orgánem. Žádost o informace musí obsahovat údaje o totožnosti žadatele – celé jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu. Policie ČR má povinnost odpovědět ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce. V takovém případě Policie ČR informuje subjekt údajů o jakémkoliv takovém prodloužení do jednoho měsíce od obdržení žádosti spolu s důvody pro tento odklad. Policie ČR nemusí žádostem o informace o zpracování osobních údajů vyhovět v případech uvedených v čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1861 a čl. 67 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862, s odkazem na čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1860 a § 28 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Výkon práva na přístup k informacím či na opravu či likvaci zpracovávaných údajů je bezplatný.
Policie České republiky může odmítnout vyhovět žádosti, je-li zjevně nedůvodná nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.
Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách Policie ČR.
Pro uplatnění práv je vhodné využít připravený formulář
Žádost týkající se zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému
!! Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že v žádosti adresované Policii ČR (jakožto správci národní součásti SIS) je nutno uvést správnou a aktuální zpáteční adresu. Policie ČR, jakožto správce osobních údajů, zasílá s ohledem na ochranu Vašich osobních údajů odpovědi na žádosti zásadně písemně, do vlastních rukou. V případě, že je adresa nesprávná, odpověď Vám nebude doručena. !!
Právo podat žalobu
S právem na informace a na opravu či výmaz údajů úzce souvisí právo podat na území každého schengenského státu žalobu k soudu (nebo jinému příslušnému orgánu) ve věci opravy, výmazu údajů v SIS nebo poskytnutí informací o zpracování osobních údajů, případně i náhrady škody vzniklé v souvislosti s nesprávným či nezákonným zpracováním osobních údajů v SIS.
Členské státy se rovněž zavázaly uznávat a vykonávat pravomocná rozhodnutí přijatá soudy, popř. jinými orgány, ostatních členských států. Jestliže tedy například francouzský soud pravomocně rozhodne, že je nutné provést opravu či výmaz určitých údajů v SIS, jsou orgány cizího státu, které příslušný záznam vložily a které ho tedy také jako jediné mohou opravit či odstranit, povinny tuto operaci provést. Dotčené osobě je tak poskytnuta patřičná ochrana, aniž by byla nucena uplatnit své právo u soudu, popř. jiného orgánu, každého členského státu zvlášť.
V jakých případech kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů?
Úřad pro ochranu osobních údajů je příslušný k přezkoumání zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátní části SIS v případech, kdy existuje podezření z neoprávněného postupu, nebo v případě, že spravující orgán, tedy Policie České republiky, neposkytla žadateli uspokojivou odpověď. Proto doporučujeme Úřad pro ochranu osobních údajů kontaktovat až v případě, kdy nastane některá z uvedených situací. Pokud se žádostí o informace či o opravu nebo výmaz údajů žadatel kontaktuje nejdříve Úřad pro ochranu osobních údajů, bude žádost postoupena Policii České republiky k přímému vyřízení. Důsledkem tohoto postupu však bude zpoždění při vyřizování žádosti.
Pro podání stížnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů je vhodné využít připravený formulář
Stížnost ve věci zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému
Příručka pro uplatnění práv subjektů údajů
Vzhledem k tomu, že postup při uplatnění práv osob jejichž osobní údaje jsou zpracovávány v SIS se v jednotlivých členských státech může lišit, je k dispozici příručka, v níž jsou přehledně shrnuty informace potřebné ke kontaktování příslušných úřadů a informace, jak při uplatňování těchto práv postupovat.
Úplné znění příručky je dostupné zde.