Policie ČR (UOOU-3036/21)

Kontrola ničení záznamů odposlechů

Policie ČR je povinna dodržovat povinnosti při zpracování osobních údajů v souvislosti s uchováváním záznamů odposlechů, vyplývající z § 88 odst. 7 trestního řádu, který stanoví, že: „Pokud při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci.“ Z hlediska ochrany osobních údajů je nutno upozornit, že součástí záznamu odposlechu může být i hovor nesouvisející s trestní věcí, kvůli níž je odposlech nasazen, a zpracování osobních údajů se proto dotýká širšího okruhu osob.

Úřad identifikoval případy, ve kterých mělo být podle § 88 odst. 7 trestního řádu postupováno, k včasnému výmazu však nedošlo, a ačkoli v některých případech bylo postupováno v souladu s tímto, je zřejmé, že tato skutečnost je zcela závislá na konkrétním zpracovateli spisu, resp. jeho vedoucím pracovníkovi. Ačkoliv trestní řád nestanoví jasná kritéria, v době kontroly interní předpis kontrolované osoby bez dalšího odkazoval na ustanovení trestního řádu a neexistovala závazná metodika, která by poskytovala dostatečná vodítka pro individuální posouzení jednotlivých případů. Neexistovala žádná ústřední evidence či nástroj umožňující plošný dohled nad postupem podle § 88 odst. 7 trestního řádu. Zřejmá nejednotnost v postupu napříč útvary Policie ČR a nedostatky či zmatečnost odpovědí kontrolované osoby byly kontrolujícími v rámci kontroly vyhodnoceny nikoli jako pochybení konkrétního jednotlivce, ale jako důsledek absence relevantních ustanovení v závazných interních aktech řízení a metodického vedení.

Závěr: Policie ČR nezavedla odpovídající opatření nezbytná pro posouzení, zda má dojít k návrhu na likvidaci podle § 88 odst. 7 trestního řádu, a nezbytná pro realizaci navazujících procesů, v důsledku čehož může docházet (a minimálně v jednotkách případů došlo) k opožděnému zničení záznamu odposlechu (resp. záznamu telekomunikačního provozu), při kterém nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení. Takový stav byl vyhodnocen jako porušení povinnosti stanovené § 32 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/2019 Sb., tj. povinnosti přijmout technická a organizační opatření s cílem omezovat zpracování osobních údajů, které není nezbytné kvůli době jejich uložení.