Kontrola obchodních řetězců
Obchodní aktivity některých obchodních společností v České republice zasahují široce do soukromí nakupujících osob. Komunikace mezi obchodníkem a nakupující osobou musí respektovat nejen podmínky pro zpracování osobních údajů, ale také další skupinu podmínek týkající se činnosti a poskytování elektronických služeb obchodní společnosti podle zvláštního zákona. Obchodní řetězce navíc zpracovávají personální data svých zaměstnanců a brigádníků.
Inspektoři provedli v roce 2006 kontroly čtyř velkých nadnárodních obchodních řetězců, jejichž hypermarkety se nachází na území ČR. Kontroly byly zaměřeny na zpracování osobních údajů nejen jejich zákazníků, ale i na zpracování údajů o zaměstnancích, uchazečích o zaměstnání i o dalších osobách, s nimiž má firma uzavřen jiný smluvní vztah (např. dodavatelé, brigádníci aj).
V případě zaměstnanců jsou zpracovávány osobní údaje v souladu s pracovně-právními předpisy. Rozsah osobních údajů zaměstnanců odpovídal stanovenému účelu zpracování, který je nezbytný pro řádné plnění povinností, které pro zaměstnavatele vyplývají ze zvláštních zákonů. V případě uchazečů o zaměstnání bylo zjištěno, že bývá požadován větší rozsah údajů než je nezbytný pro evidenci a výběr uchazeče o zaměstnání. Ne vždy byla bezezbytku splněna povinnost správce informovat uchazeče o jeho právech podle zákona o ochraně osobních údajů.
Nedostatky byly zjištěny i při zpracování osobních údajů zákazníků - držitelů zvláštních karet (věrnostních apod.). Kontrolou bylo v jednom případě zjištěno porušení §19 zákona. o ochraně osobních údajů a to, že správce, který ukončil zpracování těchto dat, nepodal Úřadu zprávu o tom, jakým způsobem s těmito daty naložil. Toto porušení však není sankcionovatelné.. V zabezpečení údajů z reklamačních řízení Úřad neshledal pochybení.
Zákazníci jsou rovněž ve většině hypermarketů sledováni kamerovými systémy, a to včetně pořizování záznamů z těchto systémů. Zabezpečení takových záznamů bylo v kontrolovaných hypermarketech podrobně prověřeno a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti jakéhokoliv zneužití. Záznamy jsou zabezpečeny nejen proti neoprávněným přístupům třetích osob, ale i vlastních zaměstnanců. Pořizování kamerových záznamů ale není vždy v souladu se zákonem. V některých hypermarketech bylo zjištěno, že jsou pořizovány záznamy osob pohybujících se po prodejně (zákazníků i zaměstnanců), což ne vždy lze posoudit jako nezbytné pro naplnění účelu ochrany majetku. V některých hypermarketech bylo zjištěno, že jsou dokonce pořizovány záznamy osob pohybujících se v prostorách mimo hypermarket. V takových případech byla správcům uložena příslušná nápravná opatření. V používání kamerových systémů byly obecně zjištěny značné rozdíly v jejich využívání. Zatímco některé obchodní řetězce mají nasazen masivní systém kamerového sledování, jiné zase zabezpečují ochranu proti krádežím prostřednictvím detektivů v prostorách prodejen. Zajímavá je skutečnost, že ztrátovost prodejny s jedním až dvěma detektivy je řádově srovnatelná se ztrátovostí prodejny s mnoha kamerami. Nabízí se pak otázka, zda je zasahování do osobnostních práv zákazníků tím, že jejich chování bude zaznamenáváno kamerovým systémem, dostatečně odůvodnitelné. Odpověď musí být záporná (?) a do budoucna bude třeba kamerové záznamy v obchodech obecně podrobit důslednému zkoumání jejich nezbytnosti, ať už ze strany provozovatelů, tak popřípadě i Úřadu v rámci další kontrolní činnosti.
Prověřena byla i činnost hypermarketů v souvislosti se záchytem osob podezřelých z krádeže zboží. Tuto činnost pro hypermarkety obvykle zabezpečují najaté smluvní agentury. Bylo zjištěno, že pokud vůbec jsou agenturou zjišťovány osobní údaje zadržených osob, jsou vždy předány policejním orgánům a hypermarket k nim nemá přístup.
V případě jednoho obchodního řetězce bylo zjištěno soustavné porušování zákona 328/1999 Sb., o občanských průkazech, kde bez souhlasu držitelů a to jak zaměstnanců, tak i návštěvníků docházelo k nezákonnému kopírování a shromažďování těchto kopií. Tento řetězec pochybil i tím, že ponechal volně přístupné tisíce anketních lístků s osobními údaji zákazníků, kteří je vyplňovali v rámci marketingových akcí. Dalším pochybením bylo shromažďování osobních údajů zadržených osob podezřelých z krádeže bez právního důvodu, a to i v případě, že se následně prokázala nevina zadržené osoby. Kromě dalších porušení bylo u tohoto řetězce zjištěno i porušování zákona při provozování kamerových systémů se záznamem a to jak v neúměrné délce uchování pořízených záznamů, tak zejména při sledování osob a prostor, které neměly s činností tohoto řetězce nic společného. Kamerovými systémy bylo možno sledovat široké okolí včetně komunikací a obytných domů.