EES – Systém vstupu/výstupu (Entry/Exit System)

Co je Systém vstupu/výstupu?

Systém vstupu/výstupu (Entry/Exit System – EES) je automatizovaný informační systém, který zaznamenává údaje o státních příslušnících zemí mimo EU pokaždé, když za účelem krátkodobého pobytu překročí vnější hranice kterékoli z evropských zemí, jež tento systém používají. Zaznamenání údajů do EES zároveň nahrazuje požadavek opatřovat pasy státních příslušníků zemí mimo EU otiskem razítka.

Pro účely systému EES se „státním příslušníkem země mimo EU“ rozumí cestující, který nemá státní příslušnost žádné země Evropské unie ani státní příslušnost Islandu, Lichtenštejnska, Norska nebo Švýcarska.

„Krátkodobým pobytem“ se rozumí pobyt, jehož délka nepřesahuje 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Tato doba se počítá jako jednotné období pro všechny evropské země, které využívají systém EES.

Účelem EES je:

· zvýšení účinnosti správy vnějších hranic

· předcházení nedovolenému přistěhovalectví

· usnadnění řízení migračních toků

· identifikace cestujících, kteří nemají právo na vstup nebo kteří překročili maximální délku povoleného pobytu

· identifikace cestujících, kteří používají falešnou identitu nebo padělané cestovní doklady

· prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů

Postupné spuštění EES bylo zahájeno dne 12. října 2025 a počínaje dnem 10. dubna 2026 je systém plně funkční.

Další informace o EES včetně seznamu států, které jej využívají, a jejich příslušných orgánů jsou k nalezení na webových stránkách Evropské komise a v informačním letáku (leták je dostupný pouze v anglickém jazyce).

Na webu Evropské komise je k dispozici též online nástroj umožňující výpočet zbývajících dnů pobytu.

Právní rámec

Zřízení, provoz a využívání EES jsou upraveny zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/201.

Jaké informace jsou obsaženy v EES a kdo k nim má přístup?

Systém EES shromažďuje, zaznamenává a ukládá:

údaje uvedené v cestovním dokladu (např. celé jméno, datum narození apod.)
datum a místo každého vstupu a výstupu
zobrazení obličeje a otisky prstů (tzv. „biometrické údaje“)
informace o tom, zda byl vstup odepřen

V závislosti na konkrétní situaci EES rovněž shromažďuje osobní údaje z Vízového informačního systému (VIS) či z Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS).

Shromažďování údajů je povinné, v případě odmítnutí jejich poskytnutí dojde k odepření vstupu.

K údajům v EES mají přístup orgány v evropských zemích, které využívají systém EES, jako jsou pohraniční, vízové a imigrační orgány, za účelem ověření totožnosti a vyhodnocení toho, zda by měl být povolen vstup nebo pobyt na území těchto států.

Pro účely vymáhání práva mohou k údajům v EES přistupovat donucovací orgány zemí, které používají systém EES, a Europol. Za přesně stanovených podmínek mohou být údaje z EES předány též jinému státu mimo EU nebo mezinárodní organizaci za účelem navracení osob nebo vymáhání práva.

Jaká jsou práva subjektů údajů?

Nařízení (EU) 2017/2226 přiznává jednotlivcům (subjektům údajů) řadu práv vycházejících z čl. 15–18 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), jejichž uplatněním se tito mohou aktivně podílet na ochraně svých údajů a svého soukromí. V souvislosti se zpracováním osobních údajů v EES lze uplatňovat tato práva:

· právo na přístup k osobním údajů – subjekt údajů má právo získat od správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou v EES zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům

· právo na opravu či doplnění osobních údajů – subjekt údajů má právo na to, aby správce opravil nepřesné osobní údaje, zpracovávané o něm v EES, případně aby doplnil osobní údaje, které jsou neúplné

· právo na výmaz osobních údajů – subjekt údajů má právo na to, aby správce vymazal osobní údaje, které se ho týkají a jsou v EES zpracovávány protiprávně

· právo na omezení zpracování osobních údajů – subjekt údajů má právo na to, aby správce omezil zpracování osobních údajů v EES, které se ho týkají, například tehdy, pokud je nutné ověřit subjektem popíranou přesnost takových osobních údajů.

Tato práva se vykonávají vždy v souladu s vnitrostátní právní úpravou toho státu, kde jsou uplatňována, a v jednotlivých státech proto může být postup odlišný. Přehled příslušných orgánů jednotlivých států využívajících EES lze nalézt na webových stránkách Evropské komise.

Jak postupovat při uplatňování práv subjektů údajů v České republice?

Orgánem, který ve vztahu k osobním údajům v systému EES plní roli správce a u něhož lze v České republice uplatňovat práva subjektů údajů, je Policie České republiky.

Kontaktní údaje:

Policejní prezidium České republiky
P. O. Box 62/K-SOU
Strojnická 27
170 89 Praha 7

ID DS: gs9ai55
podatelna@policie.gov.cz

Žádosti u uplatnění práv subjektů údajů je možné Polici ČR zaslat písemně prostřednictvím výše uvedených kontaktních údajů, případně je takové žádosti možné podat osobně v úředních hodinách na kterékoliv podatelně (služebně) Policie ČR.

V žádosti je nutné uvést identifikační údaje žadatele (tj. subjektu údajů) nezbytné k vyřízení žádosti, tj. jméno, příjmení a datum narození, a adresu trvalého bydliště nebo jinou doručovací adresu pro zaslání odpovědi.

V případě, že je subjekt údajů zastoupen právním zástupcem je nutné k žádosti dále přiložit také kopii dokumentu opravňujícího k zastupování subjektu údajů, typicky speciální plné moci jednoznačně vyjadřující, že se vztahuje na úkony související s žádostí o uplatnění některého z práv náležejících subjektu údajů.

Policie ČR má povinnost na žádost týkající se osobních údajů, které byly do EES vloženy Českou republikou, odpovědět do 45 dnů od jejího obdržení.

Pokud se žádost o opravu, doplnění nebo výmaz osobních údajů týká osobních údajů vložených do systému EES jiným státem než Českou republikou, posoudí Policie ČR do 30 dnů od jejího obdržení, zda je možné žádost vyřídit bez konzultace s tímto státem. Není-li vyřízení žádosti bez konzultace možné, obrátí se Policie ČR do 7 dnů na příslušné orgány státu, který údaje do EES vložil. Tyto orgány následně žádost do 30 dnů posoudí. Konečnou odpověď v takovém případě může žadateli poskytnout Policie ČR nebo příslušné orgány státu, který předmětné osobní údaje do EES vložil.

Vyřízení žádosti o výkon práv subjektů údajů je bezplatné.

Policie České republiky může odmítnout vyhovět žádosti, je-li zjevně nedůvodná nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.

Bližší informace ke způsobu vyřizování žádostí souvisejících s ochranou osobních údajů ze strany Policie ČR lze nalézt na webových stránkách Policie ČR.

!! Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že v žádosti adresované Policii ČR (jakožto správci odpovědnému za zpracování osobních údajů zadaných do EES Českou republikou) je nutno uvést správnou a aktuální zpáteční adresu. Policie ČR, jakožto správce osobních údajů, zasílá s ohledem na ochranu osobních údajů odpovědi na žádosti zásadně písemně, do vlastních rukou. V případě, že je adresa nesprávná, odpověď Vám nebude doručena. !!

Právo podat žalobu

Každý má právo podat žalobu k soudu daného členského státu, který mu odepřel právo na přístup k osobním údajům v EES, které se jej týkají, nebo právo na jejich opravu, doplnění, výmaz, či na omezení jejich zpracování. Právo podat takovou žalobu platí také v případech, kdy žádosti o uplatnění takových práv nebyly ve stanovených lhůtách zodpovězeny, nebo jimiž se správce údajů nikdy nezabýval.

V jakých případech kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů?

Úřad pro ochranu osobních údajů je příslušný k přezkoumání zpracování osobních údajů v rámci EES v případech, kdy existuje podezření z neoprávněného postupu správce, tedy Policie ČR, nebo v případě, kdy správce neposkytl žadateli uspokojivou odpověď na jeho žádost. Proto doporučujeme Úřad pro ochranu osobních údajů kontaktovat až v případě, kdy nastane některá z uvedených situací.

Pokud se žadatel se žádostí o přístup k osobním údajům v EES nebo o jejich opravu, doplnění, výmaz či omezení zpracování nejprve obrátí na Úřad pro ochranu osobních údajů, bude jeho žádost postoupena k vyřízení Policii České republiky. Tento postup však může vést ke zpoždění při vyřizování žádosti.

Pro podání stížnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů je vhodné využít připravený formulář: Stížnost ve věci zpracování osobních údajů v Systému vstupu/výstupu